Sakura se zastavila, když šli kolem videopůjčovny. "Nepůjdem si něco půjčit?" zeptala se Sasukeho. 

*****************************************************************************************************

"No tak jo, dneska tam stejně nic není." řekl jí. Když vešli dovnitř, Sakuru ihned zaujal červený závěs v zadní části půjčovny, ihned se tedy k němu vydala. Sasuke se mezitím šel podívat do novinek, ty však byly, samozřejmě, vypůjčené. "Myslím, že komedie nebo horor to jistí nebo si radši kvůli ní půjčím komedii." zamumlal a rozhlíd se kolem, aby našel Sakuru. Uviděl ji ve chvíli, když se zrovna dívala za červený závěs. "Sakra." rychle se za ní vidal, když k ní došel, zašeptal. "Co to děláš?"

"Nic. Jen se dívám co je za tím závěsem."

"A proč jako?"

"Protože mě to zajímalo. A krom toho, našla jsem tam něco co se ti bude líbit." řekla a ukázala mu jednu porno kazetu.

"Ne dík, o to fakt nemám zájem. Vrať to tam."

"Ale ve slovníku bylo...."

"To je jedno co tam bylo, každopádně, já nic takového nechci, jasné?" v duchu začal přemýšlet, jak Naruta potrestá za to co mu způsobil. Jeho vražedné myšlenky přerušila rána, tak se otočil, aby viděl co to způsobilo. Sakura byla ve dřepu a sbírala ze země DVD-čka. "Co to zas děláš?!"

"Co asi? Sbírám to, protože to spadlo." odsekla mu. "Byl bys tak hodný a pomohl my?"

"J-jo." Sasuke za sebou ucítil něčí pohled a tak se otočil, jeho pohledu nemohl ujít vražedný pohled prodavačky. "Ehm.. Promiňte. My to uklidíme." sehnul se a pomohl Sakuře. "Děláš mi jen ostudu."

Sakura, která dávala poslední dvdčko na své místo, se ho zeptala: "Cos říkal? Neposlouchala jsem tě."

Sasuke propadl depresi. "To snad není pravda, ona mě vůbec neposlouchá." opakoval si v duchu, pak si všiml, že Sakura vedle něj, opět není. "Sakra, kde zas je?!" začal v duchu hysterčit a rozhlížel se kolem. Nebylo divu, že se lekl, když na něj ze zadu promluvila. "Tak si půjčíme toto."

Sasuke se podíval na název, který hlásal Lady a Tramp. "Eh? Myslím, že ne."

"Proč?"

"Protože je to pro malý děti." odpověděl ji a po očku se podíval na prodavačku, která je bedlivě sledovala. "Takže v žádným případě."

Sakura posmutněla. "Škoda. Vypadá to, že to bude hezký film." řekla mu se slzami v očích.

"Ne to ne. Hlavně neplač." Sasuke to vzadal. "Dobrá, dobrá, půjčím to."

"Opravdu? Arigato, Sasuke!" řekla, dala mu pusu na líčko a věnovala mu pohled, který ho donutil zčervenat.

"Fajn. Jdu pro druhej film. Ty počkej tu." řekl jí.

"Háái."

Sasuke zamířil k hororům, chtěl si původně půjčit komedii, ale nedokázal ji hned tak odpustit to, jak zesměšnila, ikdyž pod jejím sladkým úsměvem trochu roztál. Rozhodl se, že si půjčí 3:15 zemřeš. "No, u toho by se mohla bát." usmál se pod vousy. Po zaplacení se vydali domů. Sasuke, který si chtěl jen lehnout a koukat na film, doufal, že ho už pro dnešek nebude otravovat, bohužel se mýlil.

Když šli kolem supermarketu, Sakura ho zatahala za rukáv. "Sasuke, pojď do supermarketu."

"Proč zas?" zeptal se jí unaveně.

"Protože k dobrému filmu se hodí popcorn a cola."

"K tomu tvojemu by se hodili spíš sušenky s mlíkem."

"Tak jdem nějaký koupit. Vsadím se, že doma nemáte sušenky."

"Vyhrála bys, ale já už chci jít domů, takže ne."

"Prosím." zaskuhrala a v očích se ji objevili slzy.

"Ne, tentokrát mě, tímhle pohledem nepřesvědčíš."

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O 3 minuty později ani Sasuke nevěděl jak, ale stál před regálem se sušenkama. "Jak jsem se sem dostal?"

Flashback:

"Ne, tentokrát mě, tímhle pohledem nepřesvědčíš."

"Prosím." zaprosila a spodní ret se ji začal třepat.

"N-Ne." řekl Sasuke, tentokrát váhavě.

"Prosím." A ukápla ji slza.

Sasuke to vzadal. "No dobře!" zařval na celou ulici až se po něm všichni otočili.

"Arigato!" řekla mu a zase se na něj sladce usmála

Konec flashbacku

"Jo, takhle jsem se sem dostal." Sasuke si povzdechl a otočil se k Sakuře. "Jaký sušenky bys...Kde zas sakra je? Kdo ji má pořád hledat? Já, samozřejmě, že já." mluvil si sám pro sebe. Nakonec ji našel v oddělení hraček. "Jako malé dítě." pomyslel si, když viděl jak obdivuje hračky.

Když ho zahlédla začala na celý obchod hulákat: "Sasuke! Sasuke! Pojď se podívat! Ten pejsek chodí!"

Sasuke se zahleděl do regálu a dělal, že se ho to netýká, protože ostatní lidi se dívali kolem, aby zjistili na koho řve. Jeho kamufláž mu vycházela pouze do né doby než k němu přiběhla a začala ho hubovat. "Proč jsi za mnou nepřišel, když jsem tě volala? Vždyť ses na mě ještě díval, tak ..."

"Protože mi je nějakej chodící plyšák ukradený."

"Vážně?" zeptala se ho se slzami na krajíčku.

Aby předešel krizi, řekl ji: "Myslel jsem to tak, že jsem ho viděl už hodněkrát a už mě nebavilo jít se na něj znovu podívat. Nemyslel jsem to nijak zle."

"Aha. Promiň, chvíli jsem měla pocit, že jsem pro tebe jen přítěž."

"Jo to teda jsi." pomyslel si v duchu. "Ne to nejsi."

"To jsem ráda." řekla mu a usmála se na něj.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po cestě domů Sasukeho něco napadlo: "Kolik ti vlastně je?"

"102, proč?"

"Tolik?"

"Jo, ale my máme roky podle spadlích okvětních lístků  Sakury. Takže mi podle vašich let je asi ...." zamyslela se. "18, ale 28. března mi bude 19."

"To je za 2 týdny. No to je ale zatím jedno. To to tvoji šéfku nerozčílilo, se jmenuješ si podle toho stromu?"

"Ne, protože šéfka nebo-li naše královna je má matka."

"Co?! Ale vždyť ji říkáš Lady Tsunade."

"Když mám misi, musím jí tak říkat, protože to vyžaduje, ale v soukromí ji samozřejmě říkám mami."

"Aha. To je teda divný."

"Jak pro koho."

"To je fakt.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když došli domů, nečekalo je klidné uvítání, jak Sasuke doufal, ale hlučné a otravné.

"Jsme doma."

"Kde jste tak dlouho!!!"

"Trochu jsme se zdrželi."

"Trochu?! Trochu?! Vždyť máte hodinové zpoždění! Musíte si udělat večeři sami! Na nějaké nazodpovědné puberťáky nečekáme!"

Sasuke chtěl něco namítnout, jenže ho přerušila Sakura. "Promiňte, je to moje vina. Zatáhla jsem Sasukeho do videopůjčovny a pak do supermarketu. Zpozdili jsme se kvůli mě. Nezlobte se na něj on za to nemůže, takže..."

"Sakuro." zašeptal Sasuke.

"Já se na něj nezlobím, jen sem se bála, protože mi napsal, že budete do čtvrt na osm doma a už je skoro půl deváté."

"Je mi to líto."

"No tak, to nemusí. Není to poprvé a myslím, že ani na posled, co jsem přišel pozdě. Že jo?"

"To jistě, ale jako správná matka ti musím vyhubovat."

"Já vím a mám tě za to rád."

Mikoto vyhrkly slzy do očí. "Můj chlapečku, já tě mám taky ráda."a silně ho objala.

"Nech toho, vždyť mě udusíš."

"Promiň. Omluvte mě." řekla a odešla.

"Ono to vážně funguje."

"Co tím myslíš?"

"Ale učitelka nám radila. jak nejlíp oblomit rodiče když jsou naštvaní."

"Vážně?

"Jo. Stačí když jim řekneš mám tě rád a oni změknou. Tady byla názorná ukázka."

"Hmmm, zajímavé.