"Fůj to je hrozný jídlo." řekl a odstrčil talířek od sebe dál. Když ho Sakura napodobila a přitom se omluvně usmála došlo mu, že to jen řekla, aby ho neurazila. Chtěl něco říct, jenže právě v ten moment někdo otevřel domovní dveře.

*****************************************************************************************************

"Jsem doma." zakřičela Sasukeho maminka ode dveří. "Tady něco voní? Sasuke ty už jsi vzhůru?!"

Sasuke mezitím v kuchyni panikařil. "Sakra, co s tebou? Jestli tě mamka uvidí, buh ví, co si zas bude představovat."

Sakura se na něj dívala, jak chodí tam a zpátky. "Co mu je?" přemýšlela. Zvedla se a chtěla jít do chodby, aby přivýtala návštěvníka.

"Ne. Tam nesmíš." Prudce ji zatáhl za ruku až se otočila o 180° a spadla mu do náruče.

Ve stejnou chvíli vešla do kuchyně Sasukeho matka, když uviděla jak její malý chlapeček obímá dívku, upustila tašky co nesla na zem. "Zdá se, že jsi vzhůru."

"M-Mami!" Prudce od sebe Sakuru odtrhl. "To není jak si myslíš! Já...Ona... Ehm...."

Mikoto vztoupili do očí slzy a prudce objala Sasukeho až se málem zadusil. "Neuvěřitelné! Můj malý chlapeček si našel přítelkyni a ani o tom své hodné mamince neřekl."

"Malý chlapeček, huh?" zavrčel a naskočila mu žíla na čele.

Jeho matka ho stejně rychle pustila, jak ho objala a otočila se na Sakuru. "Ahoj. Já jsem Mikoto Uchiha, jsem Sasukeho maminka a ty jsi?"

Sakura ji nerozumněla ani slovo a proto jen zmateně zamrkala. Sasuke se do toho rychle vložil. "Musíš mluvit španělsky."

"Španělsky? Ona je ze Španělska?"

"No...Ne, ale mluví zatím jen španělsky.

"Yo sé. Pero mi párvulo nene eso ceder declarar." (Já vím. Ale můj malý chlapeček to nechce přiznat.)

"Párvulo nene?" zopakovala (Malý chlapeček?). "Pero Sasuke no caerse como párvulo nene." (Ale Sasuke nevypadá jako malý chlapeček.)

Mikoto se zasmála. "Yo saber, pero a causa mí eso habrá siempre mi párvulo nene. Porque le tengo mucho con agrado." (Já vím, ale pro mě to bude vždy můj malý chlapeček. Protože ho mám hrozně ráda.)

"Wow. Sasuke es fausto persona, que a ustedes tenemos." (Páni. Sasuke je šťastný člověk, že vás má.)

Mikoto zase vztoupili do očí slzy. "Ahhhh. Ta je tak milááá. Tak tuhle si Sasuke necháš. S touhle se oženíš."

Sasuke, který byl na cestě do pokoje, protože jim nerozumněl ani slovo se prudce otočil a na svou matku zařval s plných plic: "CÓÓÓÓ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"

"Slyšel si dobře. A nekřič."

"Ale mami, ty ani nevíš co je zač a už mi chystáš svadbu."

"Tak mi o ni něco řekni. Kde a kdy ses s ní potkal a ...?" nedořekla to, protože Sasukemu i Sakuře zakručelo v žaludku.

"Přichystám jídlo. Sasuke totiž není nejlepší kuchař."

"Mami."

"No co, stejně mi nerozumněla." pak si, ale něco uvědomila. "Mimochodem, jak to, že mluví španělsky a přitom není ze Španělska?"

Sasuke ji řekl všechno o jeho raním dobrodružství, ale raději vynechal, že začal panikařit. "No a to je všechno."

"Hmmm. A tomuhle já mám věřit?"

"Věř si čemu chceš, ale je to pravda. Jen ji řekni ať ti ukáže křídla. No prosím."

"No tak dobře. Sakura, pudo eres me desenvainar flanco?" (Sakuro, mohla bys mi ukázat křídla?)

"Si." řekla a jakoby to by nic se ji objevili křídla.

"Proboha." 

"Tak co už mi věříš?"

"Jo." vydechla.

"Tak co? Může tu zůstat?"

"Jistěže může. Ale nemůže tady chodit jen v tomhle oblečení. Musím ji něco koupit."

"Ona tu, ale nezůstane napořád."

"A taky ji musíš naučit po našem, aby mohla jít do školy." řekla Mikoto a Sasuke nevěděl, jestli jeho názor slyšela nebo to ignorovala, ale jak znal matku myslel, že spíš to druhé.

"Zítra jdeme k Narutovi. Říkal co si o tom, že stáhne jakejsi slovník."

"Dobře. Sakura, puedes aquí estarse. Tienes como sólo aquí esto indumentaria, que?" (Sakuro, můžeš tady zůstat. Máš asi jen tady to oblečení, že?)

"Si." odpověděla.

"Měla jsem pravdu."

"Puedo me el algo informase?" (Můžu se na něco zeptat?)

"Si."

"Hay por acá cascada?" (Je tady někde vodopád?)

"Cascada? Por qué? (Vodopád? Proč?)

"Para me dar un limpión. Caerse soy e ahora soy poca cosa escuálido." (Abych se umyla. Spadla jsem a teď jsem trochu špinavá)

"No tenemos ahí cascada, pero ducha." (Nemáme tady vodopád, ale sprchu.)

"Ducha?" (Sprchu?)

"Si. Explanar te que eso hay." (Ano. Vysvětlím ti co to je.) podívala se na Sasukeho, který se chtěl vyplížit z kuchyně. "Kam jdeš?!"

"Do pokoje. Vůbec vám nerozumím, takže..."

"Dobře. Ukliď si pokoj, aby sis měl večer kam dát deku."

"Proč?"

"Protože budeš spát na zemi a Sakura si lehne na tvou postel."

"Ale tam je pořádek."

"Vážně? Tak to se musím jít podívat." a jak řekla tak udělala.

Kapička. "Ale mami to nemusíš.."

Pozdě, Mikoto už vstoupila do pokoje. Rozhléfla se po pokoji, na stole byli poházeny učebnice a dokonce i oblečení, postel byla rozestlaná, koberec vypadal jakoby se Sasuke chystal k zimnímu spánku, protože na něm byli papírky, na poličkách tuna prachu a pod postelí se schovávala jakási krabice, když ji Mikoto vytáhla, aby se podívala co to je. Odfoukla prach, který se usadil na krabici. "Krabice od pizzy?"

"Když předevčírem nikdo nebyl doma, tak jsem měl hlad. Úplně jsem na ni zapomněl." řekl a nervózně se zasmál.

"Jistě, nikdo nebyl doma, aby tě obsloužil, že?"

"Jo. Teda ne." opravil se rychle

"Vem si vysavač, prachovku a ukliď to. Hned!"

"Ale ještě jsem ani nesnídal, neda skoro."

"To mě nezajímá. Řekla jsem abys to hned uklidil. Dělej!"

"Ano, madam." řekl sklesle.

Sakura stála u dveří a všechno pozorovala, sice nevěděla o co se jedná, ale jedno věděla jistě, že se něco Sasukemu nelíbí. Pak se napřímila, protože k ní Mikoto přistoupila a řekla: "Adelante, Sakura. Que aquí ese barullista arreglar suyo cuarto explanar te cuatro causa. Bueno?" (Pojď, Sakuro. Než tady ten bordelář uklidí svůj pokoj, vysvětlím ti pár věcí. Dobře?) 

"Si."

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O2 ½ hodiny se v kuchyni objevil zničený Sasuke. "Mám hlad. Mám hlad. Mám hlad." opakoval pořád dokola.

"Už máš ten pokoj uklizený?"

"Jo."

"Tady máš snídani."

"Hmm." Sasuke se zadíval na talířek, kde byl jen chleba s pomazánkou. "To je všechno?"

"Za chvíli bude oběd, takže se nesmíš moc přejest, abys obědval."

"Aha." řekl jen a smutně se díval na svou snídani. 

"Oh, Bože!" vykřikla najednou Mikoto

"Co je?"

"Zapomněla jsem ti říct, aby suvolnil pro Sakuru jednu nebo dvě zásuvky."

"Proč?"

"Kam si asi tak dá oblečení, které jí koupím."

"Co?"

"Nemůže přece chodit takto."

"No jasně." řekl jen, v duchu si, ale říkal, že se jeho matka snad zbláznila.

"Máš tam doufám místo."

"No..." Sasuke se zamyslel, nemohl matce říct, že s posledních sil naházel všechno oblečení do šuplíků, které jen tak tak zavřel. "Pokusím se tam nějaké udělat."

"Výborně. Až se nasnídáš můžeš to udělat."

"Eh?"

"Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek."

"Dobrá, nebudu se hádat." řekl a odešel udělat, to, co po něm matka chtěla.